Přejít na článek: Kostel sv. Mikuláše v Boru
Zrušit hledání

Kostel sv. Mikuláše v Boru

Příběh kostela sv. Mikuláše je spojen se jménem místního vlastence Josefa Schmidta. Díky jeho nesmírnému úsilí vznikla honosná barokní stavba, tvořící dnes dominantu borského náměstí.

Rozměrná loď s mohutnou hranolovou věží korunuje historické zákoutí, které bylo v minulosti centrem setkávání a městského života. V sousedství ležící radnice, špitál s kaplí Sv. Kříže, historické domy na náměstí i kamenné sochy světců, vytvářejí dodnes spolu s chrámem důstojný protipól nedalekému areálu romantického zámku.

Proměny kostelního návrší

Na místě současného chrámu stálo dříve hned několik kostelních staveb. První kostelík, zachycený v pramenech už roku 1282, byl přebudován v gotickém stylu o necelých sto let později. Roku 1526 došlo k dalším radikálním úpravám, a z této přestavby vzešla kostelní věž už v té podobě, v jaké ji víceméně známe dnes – jen byla v původní dispozici umístěna uprostřed hřbitova. Roku 1647 vedl ničivý požár k dalším rozsáhlým stavebním zásahům, a díky nástropním freskám, umístěným v prvním oblouku klenby nad vstupem do sakristie, máme i dnes možnost prohlédnout si tehdejší podobu chrámu.

O poslední přestavbě dlouho kolovala legenda, podle níž prý byla původní loď obestavěna nejprve kolem dokola novým zdivem, a teprve poté byl starý kostel, ukrytý uvnitř nové stavby, zevnitř rozebrán. To jsou však jen pověry. Celý průběh stavebních, řemeslných i uměleckých prací pečlivě zaznamenal již zmiňovaný iniciátor barokní proměny chrámu, tehdejší farář Josef Schmidt.

Jedenáct let trvající stavba přinášela mnoho problémů a komplikací, a ani sehnat potřebné prostředky nebylo snadné. Schmidt však neúnavně bojoval s nepříznivými okolnostmi, a díky jeho organizačním schopnostem i nekončícímu úsilí vyrostl na borském náměstí bohatě dekorovaný svatostánek, patřící dnes k nejvýznamnějším církevním památkám v regionu.

Tajemství nástěnných maleb

Josef Schmidt zanechal o stavbě mnoho podrobných zápisů a zpráv, nikde však nenajdeme ani zmínku o rozsáhlých freskách, dotvářejících velkolepou atmosféru interiérů chrámu. Je to proto, že je farář financoval z vlastních zdrojů – a ze skromnosti tuto svou velkorysost později zamlčel. Můžeme tak jen odhadovat, kdo byl autorem pestrých výjevů, odkazujících k poselstvím z Bible i dějinám samotného chrámu. Budete-li jim však věnovat chvilku pozornosti, můžete objevit hned několik zajímavých detailů.

Letopočet zahájení stavby najdeme ukrytý v nástropní malbě nad presbytářem. Z chronogramu, latinského nápisu se zvýrazněnými římskými číslicemi, můžeme kromě zašifrovaného roku 1739 vyčíst také vzkaz, vyhotovený rukou neznámého malíře a odkazující ke knížeti Tomášovi z Löwensteinu jako k patronovi chrámu. Vyjadřuje však pocity snad všech dávných řemeslníků, kteří při velkolepé přestavbě kostela přiložili ruku k dílu: „svatému biskupu Mikuláši oddáni vystavěli toto zbožné dílo kníže a lid." Druhý chronogram obsahuje letopočet dokončení a upomíná na skutečnost, že kostelní zdi byly vystavěny s pomocí Boží za válečných časů, aby sloužily jako posel míru.

Na zaslepeném okně kůru si všimněte zvědavce, nakukujícího skrze falešné okno. Jedna z pověstí vypráví, že je to nemocný obyvatel sousedního stavení, který zaháněl nudu každodenním pozorováním ruchu na stavbě, podle jiných názorů tu ale autor nástěnných maleb znázornil podobu sebe sama.

Kostel sv. Mikuláše dnes

Štěstí na osobnosti, příkladně spravující zdejší farnost, provází kostel i v posledním čtvrtstoletí. Od roku 1979 pečuje o borské církevní statky monsignore Vladimír Born, v jehož rukách chrám doslova rozkvetl. Zasloužil se o výměnu poškozené střechy i opravu věže, důkladnou rekonstrukcí prošly interiéry, pokryté množstvím nástěnných maleb. Zrenovován byl také bohatě zdobený vyřezávaný oltář a další součásti kostelního mobiliáře.

Posledním historickým pokladem, stále čekajícím na potřebnou rekonstrukci, jsou více než 250 let staré varhany, umístěné na kůru. Jejich autorem je rodák z nedalekého Tachova, jeden z nejvýznamnějších varhanářů v 18. století, Antonín Gartner. Z jeho dílny vzešlo mnoho mistrovských nástrojů, včetně varhan, umístěných v pražském Chrámu sv. Víta, ty borské jsou ale podle všeho z dochovaných Gartnerových děl nejstarší.

Kostel sv. Mikuláše patří v rámci regionu k výjimečným památkám. Bohatá výzdoba interiérů vytváří z chrámu jednolité umělecké dílo s působivou slavnostní atmosférou, a jeho zdi jsou plné života i v 21. století.

Autor: Veronika Kejřová

Kostel sv. Mikuláše v Boru
nám. Republiky 226, 34802 Bor
Kostel sv. Mikuláše v Boru
Další informace o tomto místě a jeho okolí najdete na webu TACHOVSKO.com
Přejít na hlavní navigaciPřejít na začátek článeku: Kostel sv. Mikuláše v Boru