Přejít na článek: Abonentní zájezdy * Divadlo J.K.Tyla
Zrušit hledání

Abonentní zájezdy * Divadlo J.K.Tyla

Zájezdy s MKS Tachov * Plzeň

Pátek 28. 1. 2022 od 17.30

Konec: Pátek 10. 6. 2022 do 22.00

Vstupné: 0 Kč
Představení

Městské kulturní středisko Tachov

náměstí Republiky 85, 34701 Tachov

AB PŘEDSTAVENÍ VD4 * 2022

Zájezdy AB skupiny VD4, svoz Tachov-Plzeň-Tachov:
Termíny a nabídka:
Programová nabídka v kompetenci Divadla J. K. Tyla Plzeň

Odjezd autobusu: spolupráce s Arriva pob. Tachov

ze zastávky "ZÁJEZDY" autobusového nádraží v 17,30 hod. ;
od zastávky u Rybeny v 17,35 hod.
platba cestovného sk. V8 za ...6... zájezdů / rok ..2022.... - v červnu AB roku
Kontaktní osoba pro sk. VD4: maroszova@mkstc.cz / 774 74 48 30

VELKÉ DIVADLO SKUPINY: VD1 – VD7 (bývalá V8)
- kombinace všech žánrů - celkem 6 představení

  • Alceste Pá 19:00 28.01. opera
  • Šípková Růženka Pá 19:00 25.02. balet
  • Postřižiny Pá 19:00 18.03. inscenace
  • Věc Makropulos Pá 19:00 29.04. opera
  • Lindauer? Pākehā! Pá 19:00 13.05. inscenace
  • Neapolská choroba Pá 19:00 10.06. inscenace

Christoph Willibald Gluck * ALCESTE
Autor opery Christoph Willibald Gluck patří k nejvýznamnějším reformátorům tohoto žánru. Než dospěl ke svým tzv. reformním operám, napsal celou řadu italských a francouzských oper, tehdy
v běžném stylu. Až setkání s baletním mistrem Noverrem a libretistou Ranierem de´ Calzabigim jej přimělo k přemýšlení nad operním žánrem a následně dovedlo k vytvoření mistrovských reformních
oper, které jsou dodnes živé a patří k tomu nejlepšímu, co Gluck vytvořil. Z již přežité formy italské opery seria vytvořil moderní hudební drama, v němž je hudba úzce spjata s dějem opery a jejím
libretem. Napsal, že se „snažil vrátit hudbu jejímu vlastnímu úkolu, totiž podporovat báseň, aby zesilovala výraz citů". Jeho první reformní (a dodnes nejuváděnější) operou se stal Orfeus a Eurydika,
po níž následovalo ještě několik významných děl. Alceste byla napsána v roce 1767. Její děj se odehrává několik let po trojské válce v řecké Thesálii, kde se manželka smrtelně nemocného krále
Adméta obětuje za jeho uzdravení a má zemřít. Nakonec bůh Apollon, pohnut vzájemnou láskou manželů, nechává žít oba.
Operu uvádíme v italském originále s českými a německými titulky.

Petr Iljič Čajkovskij / Jiří Horák * ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA
S odstupem více než deseti let po uvedení Labutího jezera (op. 20, 1875/6) představil Petr Iljič Čajkovskij na baletní scéně Spící krasavici neboli Šípkovou Růženku, příběh z rozsáhlé pohádkové
sbírky bratří Grimmů Kinder-und Hausmärchen (1812–1815). Hudba Šípkové Růženky stále inspiruje choreografy velkých scén k rozvinutí celého spektra tanečních prvků klasického baletního umění, které si tak vždy znovu nachází nové obdivovatele. Každé nové provedení je ovšem náročné na uchování klasické choreografické čistoty, přičemž je ale třeba představení režijně ozvláštnit, aby i znalý divák byl opět okouzlen nestárnoucím romantickým příběhem o půvabné princezně zakleté do spánku. Choreograf a režisér Jiří Horák využil svých bohatých zkušeností s klasickou baletní školou a své vysoké nároky přenesl také na inscenaci pro soubor DJKT. Oblíbené klasické představení se nyní pouze v několika málo reprízách vrací na baletní repertoár. Nenechte si jej ujít!

Bohumil Hrabal * POSTŘIŽINY
„Ten Francin je nějaké chabrus na nervy, měl by si, podle spisku páně Batisty, omévat přirození vlažnó vodó." Kouzlem první republiky prodchnutý příběh Hrabalovy maminky Maryšky, otčíma Francina a strýce Pepina, který přijede na návštěvu a zůstane napořád, milují celé generace čtenářů. Vůně
zabijačky, piva, Maryščiných vlasů a nezaměnitelného humoru svérázných postav navíc ožila v Menzelově skvostné filmové adaptaci. Je proto velkou výzvou chopit se vyprávění z nymburského
pivovaru a pokusit se jej přenést na jeviště Velkého divadla. Věříme, že se spolu s námi stanete účastníky jedinečné podívané. Kdo by tak smyslně chutnému hrabalovskému pábení
odolal?

Leoš Janáček * VĚC MAKROPULOS
Leoš Janáček patří k nejvýznamnějším operním skladatelům minulého století. Jeho operní tvorba se stala pevnou součástí světových operních scén. Své současníky Janáček šokoval už výběrem
námětů pro své opery. Nejinak tomu bylo, když se rozhodl zhudebnit hru Karla Čapka Věc Makropulos z roku 1922. Jistě jej lákala tajemná žena Elina Makropulos, dcera dvorního lékaře Rudolfa II.
Císař se bál smrti, a tak přikázal svému lékaři, aby pro něj vytvořil elixír věčného mládí a nesmrtelnosti. Když byl přípravek hotov, přikázal císař, aby jej lékař vyzkoušel na své dceři. Tak prožila Elina přes tři sta let dlouhý život. V opeře ji vidíme na konci její existence, unavenou nepřiměřenou délkou života a toužící po smrti, které se zároveň bojí. Filosofické poselství díla – „vy hlupci, vy jste tak šťastni, že tak brzo zemřete" – je i dnes aktuální. V Plzni se Věc Makropulos v operní podobě uvádí vůbec poprvé.

Renata Putzlacher * LINDAUER? PAKEHA! CESTA PLZEŇSKÉHO MALÍŘE (AŽ) K MAORŮM
Režie Radovan Lipus
Dramaturgie Zdeněk Janál
Život malíře Bohumíra Lindauera (1839–1926) se nedá popsat v několika slovech ani větách. Vydá spíš na román, velké barevné plátno nebo na dobrodružnou divadelní expedici a právě to se bude naše inscenace snažit na jevišti říci. Syn plzeňského zahradníka se vypravil na malířská studia do Vídně, pak jej jeho srdce neklidné táhlo do Haliče, Polska i na širou Rus. Byť poznal východní Evropy notný kus, jeho osudem se nakonec stal Nový Zéland, kde přistál v roce 1874. Zde postupně mířil k hvězdné
malířské kariéře a stal se špičkovým portrétistou. V Národní galerii v Aucklandu má oprávněně celé patro, tedy víc než jen čestné místo. Příběh touhy, cest, malby i maorského tetování. Příběh, který vás chce zlákat na setkání chodských dud s bojovým domorodým tancem haka!

Karel Steigerwald * NEAPOLSKÁ CHOROBA
„Vraž pánovi uzené, ať ho pak nakrájí podle libosti ostatním pánům. Tohle se, krucifix, musí stát právě nám!" Na obskurní lesní kliniku si přijede z neproniknutelného Hradu léčit Komoří obyčejný průjem, který si z moci své funkce diagnostikuje sám jako interesantní pohlavní chorobu. Bolestná i nesmírně vtipná tragigroteska o nemocech mocných i bezmocných se odehrává v blíže neurčené době po velké katastrofě, která zásadně změnila přirozený chod světa. Ale změnila i principy společnosti a vládnutí?
Krátkozraké iluze odrážejí všeobecný úpadek a ztrátu paměti. Neapolská choroba byla napsána už v roce 1984. Prorocká komedie o zlu, lásce a touze po moci platí pro dnešní svět, jako by nebyla
vytvořena a zakázána za normalizace, kdy o nemoci dnešní společnosti nebylo nic známo.

Přejít na hlavní navigaciPřejít na začátek článeku: Abonentní zájezdy * Divadlo J.K.Tyla